Vítejte v Schengenu aneb výlet na Velkou Javořinu a Lucčina alkoholová smršť

Tak jsme se rozhodli, že se zajedeme vyvětrat do mého rodiště obce Květné a při té příležitosti nejen změnit luft a navštívit tetku Manu, co tam v domecku hospodari, ale take vyuzit volnych hranic a prevezt drobotinu na Slovensko - tam se lze asi po 15 km od hranice dostat na Velkou Javorinu. To je dominanta okoli visky Kvetna a nejvyšší hora Bilych Karpat.

Rano jsme se vybavili teplym oblecenim a odhodlanim a vyjeli. Prijeli jsme k tetce do Kvetne a s radosti nejprve zavitali do vytopene chalupy. Matej dostal najist a Luccka se v momente zabydlela a vykramarila vsechny hracky, co se v chalupe nachazely. Na plotne uz vonel obed (rajska) a tak jsme se rozhodli, ze na vrchol vyrazime az po obede.

Mel jsem nastudovanou cestu, mozne nastrahy i moznost obcerstveni v Holubiho chate u vrcholu. Vse zmaknuto na jednicku. Kratce po obede uz byla Lucka takova docela unavena, tak jsem si s ni lehl chvilku do duchen, aby si odpocinula. Chvilku protestovala, ale nakonec (spolecne s cervenou plastovou kuzelkou) vicka neudrzela a usnula. Ja jsem se zvedl a zjistil jsem, ze Matej uz je taky na jinem zajezde a spi v obyvacim pokoji. Tak jsme s Irmou posedeli s tetkou u kafe, strudlu a vanocniho cukrovi a pochvalovali si klid, teplo a pohodu.

Okolo 14.30 se Lucka probudila a na svacinu si dala granatove jablko - to ma fakt rada - teta mela takove fakt sladke (pry se to pozna v obchode tak, ze se malinko stiskne a pokud lupne, tak je zrale a sladke). Mezitim tetka vytahla flasku nejakeho slivovicoveho napoje a kdyz Lucka uvidela naliteho frtana (staprli, panaka,...), tak se dozadovala taky. No a tak dostala moznost poprve pit z takove luxusni sklenene sklenicky patricneho objemu (samo, ze vyrobene ve sklarnach ve Kvetne). Tato aktivita "panakovani" ji zaujala natolik, ze uz ji to vydrzelo asi hodinu (radove 15 panacku). Byla to cele docela sranda sledovat jak ta mala do sebe s nadsenim haze jednoho panaka malinovky za druhym a vsichni (vcetne Mateje!) se tomu smali. Pak uz se ale zacalo stmivat (nevim, zda jen venku nebo i Lucce pred ocima) a bylo jasne, ze ze zamysleneho vyletu na Velkou Javorinu nebude nic.

Skoncilo to tak, ze Irma vzala maleho Mateje do kocarku, Lucku za ruku a sli se projit pres celou ves Strani-Kvetna az ke kostelu, kde jsme shledli betlem (nadherny, dreveny, hybaci co uz je v tom kostele x let), prispeli nejake drobaky andelickovi do kasicky (to se Lucce moc libilo, kdyz po vhozeni mince zacal kyvat hlavou) a vypravili se za tmy k domovu.

No, takze zatim jsme novych moznosti pri prechodu "hranice" nevyuzili a ani ja si zamyslene palacinky v Holubiho chate nedal, ale nebyli jsme sice na Velke Javorine, ale na druhou stranu uz jen kousek pod a jak by rekl pan Hrusinsky ve filmu Postriziny - "Bylo to takove poeticke odpoledne..."