Jak jsem si ufakčil bebino

Vážená pojišťovno, házím curik na váš bríf o tom, jak sem si ufakčil bebino.

Teho odpoledňa jsem fklidu hodil sicnu ma kanape a protože už nejsem enem taký malý fógl, tak jsem sa postavil a opřel rukama o opěradlo. Takové kanape je pro ňa zatím pěkné bergl - výška jak ďas.

Najednůc sem nějak zavrávoral nebo co, ujely mi čapy aj s fuskama. Bo nemám bauchec jak švica, tak sem nestihl ani vyvalit baterky a už sem frčel po nose dólu. Dózna se mi třepala jak na prvého mája - fajrunk jak šalina v Krpoli a nakonec jsem hodil líbačku s gaučem a bóračka byla na světě.

Tak sem došel k tý vobražený budce, naštíplé papuli a strupu na nose. Co to bylo za bebino nemusím hantýrovat. Su ale tvrďák - mama se mnou začala casnovat jak sviňa a furt gómala esli mi něco néni. Nos jak Bolek, ale ciferník v óklendu. A nebyl potřebný ani fofrový flastr.

Budu sa muset eště nějakou dobu biflovat, jak ustát na párátkách, ale už brzo sa teho domáknu. Zatím to dal tata jako dobrý frk na tén náš blog. Tož zatím ahojte.

Matěj